Ludo je známá stolní hra, kterou hrají dva nebo čtyři hráči pomocí barevných figurek a hrací kostky. Hra je obzvláště oblíbená v Indii, Evropě a Jižní Americe. Existuje několik variant a mnoho různých názvů, z nichž některé jsou registrované ochranné známky — většinou evropských společností.
Historie hry
V latině slovo ludo znamená „hraji“, ale tento název se objevil až mnohem později — poté, co se hra rozšířila z jižní Asie do Evropy. Historickým domovem hry Ludo je Indie, kde se hrála již v 6. století našeho letopočtu — tehdy však ještě bez použití kostky.
Konečná verze hry, ve které si hráči střídavě házejí kostkou, byla patentována v Anglii v roce 1896 Alfredem Collierem a uvedena na trh pod názvem Royal Ludo, čímž se zdůraznil její status „královské“ stolní hry.
Na přelomu 19. a 20. století byla tato hra velmi oblíbená mezi námořníky britského královského námořnictva. Po drobných úpravách pravidel získala nový anglický název — Uckers. Ve Švédsku se rozšířila varianta s názvem Fia (celý název: Fia med knuff, což znamená „Fia s postrčením“) a ve Švýcarsku jako Eile mit Weile, což doslova znamená „Spěchej pomalu“.
Existují také další verze, například maďarská — Ki nevet a végén („Kdo se směje naposled?“), německá — Mensch ärgere Dich nicht („Člověče, nezlob se“) a francouzská — Jeu des petits chevaux („Hra malých koníčků“). Ve Španělsku se upravená verze nazývá parchís a v Kolumbii parques. Tyto varianty se mohou lišit vzhledem hrací desky, počtem figurek a specifickými pravidly.
V mnoha zemích je hra doprovázena místními tradicemi — od žertíků a zaklínadel pro štěstí po složitá pravidla, například povinnost vyhodit soupeřovu figurku, pokud se ocitne na stejném poli.
Podstata hry však zůstává stejná — mění se pouze názvy a herní detaily. Ačkoli hra pochází z Indie, západní úpravy výrazně změnily její mechaniku i vzhled, čímž se vzdálily od původní hry pačísí — tradiční deskové hry, která se v Indii hraje po staletí.
Ludo se rozšířilo nejen na Západ, ale také na Východ. Například ve Vietnamu je velmi populární pod názvem Cờ cá ngựa („Hra mořských koníků“) a v čínské kultuře existuje podobná hra s názvem 飞行棋 („Létající šachy“), ve které se figurky pohybují po křížové desce a mohou „létat“ přes speciální pole.
Zajímavosti
- Ludo vychází ze starověké indické hry pačísí, která má více než 1 500 let starou historii. Hrála se již za dob Guptovské říše, kolem 6. století. Důkazem její oblíbenosti jsou kamenné herní desky vyryté do teras pevnosti Ágra v Indii, které se dochovaly dodnes.
- V původní verzi se místo kostek používaly mušle kauri nebo speciální hůlky, které se házely na zem. Počet stran obrácených vzhůru určoval počet tahů.
- Císař Akbar I. Veliký (16. století, mughalská dynastie) měl pačísí natolik rád, že ji hrál na obrovské kamenné desce s živými figurkami — služebníky, kteří se pohybovali místo nich.
- Na některých školách v Indii a Nigérii je Ludo doporučeno jako hra pro přestávky.
- Na některých školách v Bangladéši a Pákistánu byla hra dočasně zakázána, protože se kvůli ní děti hádaly nebo zameškávaly výuku.
Stačí si zahrát jen jednou — a pochopíte: Ludo spojuje, baví a přináší skutečné vzrušení, radost a chuť vítězství!