Puzzle (Jigsaw Puzzles) — jedna z nejznámějších a nejoblíbenějších hlavolamů na světě. V této hře je třeba sestavit celkový obraz z mnoha samostatných dílků a za zdánlivou jednoduchostí se skrývá překvapivě bohatá historie. Puzzle se odlišují od jiných logických a stolních her tím, že úspěšně spojují zábavu s edukačním přínosem a tvořivostí. V průběhu staletí zaujímaly zvláštní místo v kultuře: od dětských pokojů až po královské paláce sloužily Puzzle jako nástroj vzdělávání, volného času a dokonce jako svébytná forma umění. Jejich historie si zaslouží pozornost, protože za známou kartonovou mozaikou stojí staletá cesta spojená se jmény vynálezců, rozvojem technologií a vlnami popularity v různých zemích.
Původně byly Puzzle vytvářeny jako učební pomůcka, ale časem se proměnily v masovou zálibu pro lidi všech věkových kategorií. Prošly cestou od drahých ručně vyráběných dřevěných výrobků až po cenově dostupné kartonové sady, získaly rozmanité varianty — od prostorových 3D konstrukcí až po online verze — a dobyly srdce milionů lidí. V tomto článku se podrobně podíváme, kdy a kde se objevily první Puzzle, jak se tato hra v průběhu staletí měnila, jaké zajímavé skutečnosti doprovázejí její historii a proč Puzzle dodnes zůstávají cennou intelektuální zábavou a kulturním fenoménem.
Historie Puzzle
Raný vývoj (18. století)
První známá verze Puzzle se objevila v 18. století ve Velké Británii. V 60. letech 18. století vytvořil londýnský rytec a kartograf John Spilsbury speciální pomůcku pro výuku zeměpisu dětí: nalepil mapu světa na tenkou dřevěnou desku a rozřezal ji podle hranic států. Výsledné „rozřezané mapy” bylo třeba znovu sestavit, což pomáhalo žákům zapamatovat si polohu jednotlivých zemí.
Novinka okamžitě přitáhla pozornost zámožné veřejnosti. Je známo, že guvernantka krále Jiřího III., lady Charlotte Finch, používala Spilsburyho mapy k výuce dětí královské rodiny. Zpočátku byly takové hlavolamy kusovým zbožím: každý exemplář byl ručně vyřezán ze dřeva, a proto byl drahý a dostupný jen pro majetné zákazníky.
19. století: od učební pomůcky k rodinné hře
Až do počátku 19. století zůstávaly Puzzle především vzdělávacím nástrojem a neměly propojovací dílky: vhodné části se jednoduše pokládaly na podložku bez upevňovacích zámků. Postupem času zájem o tuto zábavu rostl a mistři začali vytvářet Puzzle s náměty, které překračovaly rámec kartografie. V období viktoriánské éry se tématy hlavolamů staly nejen mapy, ale také venkovské scény, biblické příběhy, portréty panovníků a zobrazení slavných bitev.
Na konci 19. století došlo k důležitému technologickému posunu: vedle tradičních dřevěných Puzzle se začaly vyrábět levnější varianty na kartonovém podkladu. Zpočátku výrobci pohlíželi na karton s nedůvěrou, považovali jej za materiál nízké kvality, a dlouhou dobu jej používali jen v levných sériích. Postupné zlevňování a zdokonalení tisku však učinilo kartonové sady dostupnými široké veřejnosti.
Současně se rozvíjel tisk: objevily se metody barevné litografie, které umožňovaly nanášet na povrch živé a detailní obrazy. To vše výrazně zvýšilo atraktivitu Puzzle a přispělo k jejich masovému rozšíření. Dřevěné sady si přitom stále zachovávaly status „prémiových” a zůstávaly hlavním formátem až do počátku 20. století, kdy začaly do popředí vstupovat průmyslové výrobní technologie.
Vznik názvu Jigsaw Puzzle
Zajímavé je, že dnes běžný název „Jigsaw Puzzle” se neuchytil hned. V prvních desetiletích byla tato hra označována jako „Dissected Puzzle”, což odráželo její původní myšlenku — obraz rozřezaný na části. Teprve v 80. letech 19. století, s objevením speciálních pil — fretsaw nebo scroll saw — kterými se začaly vyřezávat tvarované dílky, se slovo „jigsaw” (tj. „pilka”) začalo spojovat s touto hrou.
V tisku byl termín „Jigsaw Puzzle” poprvé doložen na počátku 20. století: některé zdroje uvádějí rok 1906, avšak většina seriózních badatelů, včetně Anne D. Williams, datuje první zmínku rokem 1908. Samotný název hry tak přímo odkazuje na nástroj, pomocí něhož byly dílky vyráběny.
Začátek masové výroby (počátek 20. století)
Přechod od kusové výroby k průmyslové produkci nastal na počátku 20. století. V letech 1907–1909 došlo v USA k opravdovému boomu Puzzle mezi dospělými. Americké společnosti jako Parker Brothers a Milton Bradley začaly aktivně vyrábět dřevěné hlavolamy. V roce 1909 zavedla firma Parker Brothers jako první na světě tovární výrobu dřevěných Puzzle s propojenými dílky, díky čemuž se části upevňovaly mezi sebou a při skládání se nerozpadaly.
Pozoruhodné je, že významnou část práce při ručním vyřezávání vykonávaly ženy: vedení společnosti tvrdilo, že dovednosti při práci na šlapacím šicím stroji se dobře hodí k ovládání šlapací pily, a navíc ženská práce byla levnější. Puzzle tohoto období se vyznačovaly složitými tvary dílků a často se prodávaly bez obrázku-nápovědy na krabici, což činilo skládání skutečnou výzvou pro nadšence.
Velká hospodářská krize a boom Puzzle (30. léta 20. století)
Ve 30. letech 20. století zažily Puzzle novou vlnu popularity, zejména na pozadí ekonomických obtíží Velké hospodářské krize. V obtížných časech se staly pro mnohé záchranou: levná a dlouhotrvající zábava pomáhala odpoutat se od každodenních problémů. Právě v této době se široce rozšířily kartonové Puzzle — levné na výrobu a dostupné pro každého. Prodávaly se v obchodech a někdy se dokonce půjčovaly ve stáncích a lékárnách, aby lidé mohli vyměňovat sestavené obrázky za nové, aniž by museli každý týden utrácet za nákup. V době vrcholu puzzle-mánie lámaly prodeje rekordy: jen v USA se v roce 1933 prodávalo až 10 milionů sad týdně a přibližně 30 milionů domácností trávilo pravidelně večery jejich skládáním. Popularita byla tak vysoká, že vznikly celé služby půjčování a výměny: sestavené hlavolamy se vracely do obchodů a okamžitě se předávaly novým zákazníkům.
Výrobci rychle zachytili poptávku. Jedním ze symbolů epochy se staly levné „novinové” kartonové Puzzle, které se prodávaly přímo na stáncích za pouhých 25 centů. Šlo o poměrně malé sady — tenké obálky s desítkami dílků z levného kartonu. Vycházely v sériích a obnovovaly se každý týden, což připomínalo formu předplatného: každé nové vydání přinášelo nový motiv, ať už městskou scenérii, výjev z každodenního života nebo oblíbenou reklamu. Díky dostupné ceně se tyto hlavolamy rychle staly masovou zábavou a poprvé umožnily mnoha rodinám zařadit Puzzle do každodenního volného času.
Současně firmy využívaly hlavolamy v reklamních kampaních a vydávaly malé speciální sady s obrázky svých výrobků. Ve Velké Británii firma Victory nadále sázela na tradiční materiál a zavedla hromadnou výrobu dřevěných Puzzle, přičemž poprvé umístila na krabici fotografii hotového obrázku. Do té doby se na obalech zpravidla žádný obrázek neuváděl: mělo se za to, že skládání bez nápovědy je zajímavější, a někteří nadšenci dokonce tvrdili, že přítomnost obrázku ubírá hlavolamu část obtížnosti.
Od 30. let 20. století se ilustrace na krabici stala novou normou, která usnadnila skládání širšímu okruhu hráčů. Současně začaly experimenty s tvary dílků: výrobci začali přidávat takzvané whimsy pieces — dílky ve tvaru rozpoznatelných postaviček zvířat, předmětů nebo symbolů. Tyto „rozmarné” dílky (whimsy znamená „rozmar”) se vyřezávaly podle přání mistra a dodávaly hlavolamům zvláštní kouzlo.
Po válce: nové materiály a globální popularita
V poválečných letech se výroba Puzzle definitivně přesunula ke kartonu. Dřevěné sady se proměnily v drahý výklenkový produkt: v 50. letech rostoucí ceny dřeva a náklady na ruční práci je činily málo ziskovými, zatímco zdokonalené lisy umožňovaly rychle a levně razit tisíce kartonových dílků. Na počátku 60. let se největším výrobcem Puzzle na světě stala britská společnost Tower Press, která se později stala součástí slavné firmy Waddingtons. V jednotlivých zemích se etablovali vlastní lídři trhu: v Německu Ravensburger, ve Francii Nathan, ve Španělsku Educa a další.
V Sovětském svazu se osud Puzzle vyvíjel zvláštním způsobem. V carském Rusku byly „puzli” (název převzatý z němčiny) známé už v 19. století a byly považovány za salonní hru pro zámožné měšťany: sady obvykle nepřesahovaly 100 dílků a sloužily jako společenská zábava. Po ustavení sovětské moci však Puzzle z prodeje téměř zmizely, pravděpodobně jako zboží, které neodpovídalo nové ideologické linii. Teprve na konci 20. století, v době perestrojky a následných reforem, se znovu objevily v obchodech a rychle dohnaly ztracený čas, když se staly oblíbenou rodinnou a dětskou zábavou.
Současnost: soutěže, sběratelství a nové formáty
Dnes jsou Puzzle nejen poutavým koníčkem, ale i součástí světového kulturního prostředí. Pravidelně se pořádají mistrovství ve skládání na čas a od roku 2019 se každoročně konají světové šampionáty v Puzzle (World Jigsaw Puzzle Championships), které sdružují týmy nadšenců z desítek zemí. Nadšenci stanovují rekordy jak v počtu dílků v jedné sadě, tak v rychlosti skládání.
Například v roce 2011 byl ve Vietnamu vyroben a sestaven Puzzle s největším počtem dílků: sada obsahovala 551 232 částí a výsledný obraz o rozměrech 14,85 × 23,20 metru skládalo 1600 studentů Ekonomické univerzity v Ho Či Minově Městě (Đại học Kinh tế Thành phố Hồ Chí Minh). Úkol trval 17 hodin.
Další rekord byl stanoven v roce 2018 v Dubaji: vznikl největší Puzzle na světě podle plochy — více než 6000 m². Zobrazoval zakladatele a prvního prezidenta Spojených arabských emirátů Zajida bin Sultána Ál Nahjána (زايد بن سلطان آل نهيان). Puzzle se skládal z 12 320 dílků, ale zabíral obrovskou plochu, což umožnilo uznat jej jako největší podle velikosti hotového obrazu.
Kromě soutěží se aktivně rozvíjí i komunita sběratelů: ti shromažďují tisíce sad, vyměňují si vzácná vydání a obzvláště krásné práce lepí a rámují jako obrazy. Objevují se i nové formáty: prostorové 3D Puzzle z pěny nebo plastu umožňují stavět modely budov a globusů, oboustranné ztěžují úkol obrázkem na obou stranách dílků a monochromatické — zcela bílé nebo s opakujícím se vzorem — prověřují trpělivost a pozornost těch nejodolnějších hráčů. V digitální éře Puzzle neztratily svou aktuálnost, naopak získaly nové podoby: nyní je lze skládat online na počítači nebo smartphonu, soutěžit s přáteli po celém světě.
Během více než 250 let prošly Puzzle proměnou od ručně vyráběného výrobku pro elitu až po masovou intelektuální zábavu. Přesto podstata hry zůstává stejná: člověk získává potěšení i užitek, když trpělivě obnovuje z chaosu dílků celkový obraz.
Zajímavosti o Puzzle
- Puzzle jako prostředek propagandy. Na počátku 20. století a zejména během světových válek se Puzzle používaly nejen k zábavě, ale i k šíření politických myšlenek. Tiskly se na ně vlastenecké slogany, obrazy vojenské techniky, portréty vůdců a scény z bitev. Ve Velké Británii a USA se takové sady vyráběly hromadně, rozdávaly se dětem ve školách a šířily se mezi obyvatelstvem, aby utvářely „správné” vnímání událostí. Takové Puzzle se staly nejen zábavou, ale i nástrojem výchovy a propagandy.
- Reklamní a značkové Puzzle. Ve 20.–30. letech 20. století si firmy rychle uvědomily marketingový potenciál hlavolamů. Výrobci domácích spotřebičů, oděvů a potravin si objednávali limitované série Puzzle s obrázky svých výrobků nebo loga. Tyto sady se rozdávaly zdarma nebo nabízely jako bonus k nákupu. Na jedné straně plnily reklamní funkci, na druhé se staly oblíbenými suvenýry. Dnes jsou dochovaná reklamní Puzzle z té doby považována za sběratelskou vzácnost a oceňována stejně jako umělecká vydání.
- Miniaturní a kapesní Puzzle. Ve 30.–50. letech 20. století se vedle velkých sad hojně rozšířily miniaturní Puzzle o velikosti pohlednice. Byly k dostání v suvenýrových obchodech, přikládaly se k dopisům nebo se objevovaly jako příloha v časopise. Tyto kapesní hlavolamy se daly složit během několika minut, ale byly oblíbené jako dostupná zábava na cestách nebo dárek pro děti. Dnes se mnoho těchto mini-sad ztratilo, a proto jsou dochované exempláře také ceněny sběrateli.
- Nejpodivuhodnější tvary. Ačkoli tradiční Puzzle se spojují s obdélníkovým obrazem, výrobci často experimentovali s tvarem výsledného obrázku. Už v polovině 20. století se objevily hlavolamy ve tvaru kruhu, srdce nebo siluety zvířete. Některé firmy vydávaly speciální série s „nerovnými” okraji, kde chyběly obvyklé rohové dílky. Takové sady skládání ztěžovaly a zároveň jej činily efektnějším.
- Puzzle v psychologii a medicíně. Už v polovině 20. století si lékaři a psychologové všimli terapeutického účinku skládání Puzzle. Používaly se k rozvoji paměti a koncentrace u dětí, ale také jako metoda rehabilitace po úrazech. Pro starší lidi sloužily Puzzle jako prostředek k udržení kognitivních funkcí a prevenci onemocnění souvisejících s pamětí. Moderní výzkumy tato pozorování potvrzují: pravidelná práce s hlavolamy pomáhá snižovat úroveň stresu, trénuje mozek a je považována i za jednu z forem prevence demence.
- První plastové Puzzle. V polovině 20. století se vedle kartonu a dřeva začaly objevovat první plastové sady. Vyráběly se v omezených sériích v USA a Evropě a byly prezentovány jako odolnější a „modernější” hlavolamy. Plast umožňoval vytvářet neobvyklé průhledné dílky a složité tvary, které nebylo možné dosáhnout u kartonu. Přes zajímavý experiment se plastové Puzzle široce nerozšířily: jejich výrobní náklady byly vyšší a pocit při skládání byl méně příjemný ve srovnání s tradičním kartonem.
- Sběratelé a muzea. Na konci 20. a začátku 21. století vzniklo několik muzeí věnovaných výhradně Puzzle. Jedním z nejznámějších je Puzzle Mansion na Filipínách, založené sběratelkou Georginou Gil-Lacunou, jejíž osobní sbírka čítala více než 1000 unikátních sad a byla zapsána do Guinnessovy knihy rekordů. Vznik takových muzeí a výstav ukazuje, že Puzzle jsou vnímány nejen jako zábava, ale i jako kulturní dědictví.
- Rekordy Ravensburgeru. Německá společnost Ravensburger, založená už v 19. století, se v poválečných letech stala jedním z největších výrobců Puzzle na světě. Právě ona v 21. století stanovila rekordy vydáním největších sériově vyráběných sad: v roce 2010 představila Puzzle o 32 256 dílcích s motivy uměleckých děl a v roce 2017 ještě větší sadu Disney Moments o 40 320 dílcích. Tyto sady se staly nejen symbolem dovednosti značky, ale byly také zapsány do Guinnessovy knihy rekordů jako největší sériově vyráběné Puzzle dostupné široké veřejnosti.
- Puzzle s nejmenšími dílky. V roce 2022 bylo v Itálii vyrobeno unikátní Puzzle, jehož každý dílek měl plochu menší než 0,36 cm². Rozměr hotového obrazu činil pouhých 6,5 × 5,5 centimetru a celkový počet dílků byl 99. Tato rekordní sada ukázala, jak výrobci experimentují nejen s velikostmi, ale i s úrovní obtížnosti prostřednictvím miniaturizace dílků.
- Nejrychlejší složení Puzzle o 1000 dílcích. V roce 2018 na mistrovství Velké Británie stanovila Sarah Mills rekord, když složila Puzzle o 1000 dílcích za 1 hodinu a 52 minut. Její výkon byl oficiálně zapsán do Guinnessovy knihy rekordů a stal se měřítkem pro účastníky následujících soutěží.
- Nejdražší Puzzle. V roce 2005 byl na aukci pořádané nadací The Golden Retriever Foundation prodán nejdražší Puzzle na světě. Jeho cena činila 27 000 dolarů. Ruční práce z přírodního dřeva obsahovala 467 dílků a zobrazovala kočky, ptáky, koně a psy. Tento kus se stal nejen sběratelskou raritou, ale i symbolem toho, že Puzzle mohou být vnímány jako umělecké dílo.
Prošly staletími a Puzzle se osvědčily nejen jako hra, ale i jako kulturní fenomén spojující generace. Jejich historie je příběhem vynalézavosti a hledání nových způsobů učení a zábavy. Od prvních „rozřezaných map” Spilsburyho, které pomáhaly dětem královské rodiny učit se zeměpis, až po dnešní online Puzzle dostupné každému, tento hlavolam neustále prokazoval svou hodnotu a schopnost přizpůsobit se době. Puzzle úspěšně spojují intelektuální přínos a estetické potěšení: při skládání člověk rozvíjí obrazové a logické myšlení, pozornost a jemnou motoriku a hotový obraz přináší radost stejně velkou jako samotný proces. Není divu, že i dnes, v digitální éře, miliony lidí s nadšením rozkládají na stůl barevné dílky a snaží se je spojit v jediný celek.
Nyní, když jsme sledovali cestu Puzzle napříč staletími, je přirozené obrátit se k jejich praktické stránce — pravidlům a strategiím skládání. Historie hlavolamu nám pomáhá lépe pochopit jeho hodnotu, ale skutečná radost přichází v okamžiku, kdy začnete skládat vlastní sadu.
Skládání Puzzle, včetně online verzí, není jen zábavná, ale i užitečná činnost: trénuje pozornost, rozvíjí myšlení a přináší odpočinek od každodenního shonu. Znáte-li základní pravidla, snadno si s hlavolamem poradíte a můžete smysluplně strávit svůj čas.






